Vánoční betlémy

Tradice jesliček    České papírové betlémy    Zahraniční papírové betlémy    Autoři papírových betlémů    Kostelní betlémy    Venkovní betlémy    Z výstav betlémů  

titulek titulek titulek

Zpět

Marie Fischerová-Kvěchová

Narodila se 24.3.1892 v Kutné Hoře. Roku 1913 absolvovala pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, navštěvovala malířské školy "Cola Rossi" "Croquis" v Paříži. V roce 1914 se provdala za lékaře Jana Fischera a její první kresby novorozeňat vznikly v době, kdy její manžel praktikoval v pražské porodnici.
Stálým zdrojem její dlouholeté tvorby (zemřela 2.6.1984, v devadesáti letech) bylo lidové umění, děti a jejich svět. Ilustrovala řadu knih (slabikář, Babičku Boženy Němcové, Karafiátovy Broučky, koledy, říkadla), její kresby se objevovaly na dopisnicích, telegrafních blanketech, plakátech. Je také autorkou souboru 25 studií lidových krojů. Jí ilustrovaný slabikář Poupata Josefa Kožíška byl ve školách jednoznačně nejpopulárnější a děti se z něho učili až do roku 1948.
Je autorkou několika papírových betlémů (reklamního pro Otto Rakovník, dětského betlému a Lidového nebo Národopisného betlému).

(Betlémář 12/2008, Bohumil Dušek)

Marie Fischerová-Kvěchová se narodila 24.března 1892 v Kutné Hoře Marii Kvěchové, rozené Zuvačové, a Otmaru Kvěchovi, budoucímu intendantovi Národního divadla. Rodina se záhy přestěhovala do Prahy, kde Marie navštěvovala měšťanskou dívčí školu na Královských Vinohradech, jejímž ředitelem byl Karel Václav Rais, a kde byla žačkou spisovatelky Marie Gebauerové. Talentovaná dívka byla v roce 1906 přijata na Umělockoprůmyslovou školu, kde studovala u Jakuba Schikandera, Emilie Krostové a Josefa Schussera. S blízkou přítelkyní a spolužačkou Boženou Vohánkovou odcestovala v roce 1913 na původně plánovaný dvouletý studijní pobyt do Paříže, jenž však byl zkrácen vypuknutím první světové války. Podnět k cestě dala Zdenka Braunerová, na jejíž doporučení dívky v Paříži navštěvovaly školu Colarossi. Marie Fischerová-Kvěchová měla možnost se seznámit se soudobými uměleckými směry a sbírkami umění a vytvořila zde značnou část svých maleb, portrétů a žánrových obrazů z Paříže o okolí.
Po návratu z Paříže se provdala za MUDr. Jana Fischera, gynekologa a porodníka, který měl pro emancipovanou umělkyni neobyčejné pochopení. Ze šťastného svazku se narodily tři děti, Marie, Jan a Jelena. Nejprve bydleli v Praze, později se přestěhovali do vily Sacrabonie v Černošicích, kde v podkrovním ateliéru s terasou Marie Fischerová-Kvěchová tvořila. Do světa dětí malířka nejprve vstoupila při návštěvách manžela v porodnici, a posléze se jí plně otevřel s jejími vlastními dětmi. Vytvořila úctyhodný počet ilustrací ke knížkám pro děti, z nichž některé textově koncipovala sama, často vycházejích z lidových říkadel a písní. První kniha Našim dětem vyšla v roce 1916 a nese jasné pozávací znaky většiny následujících titulů: precizní zpracování ilustrací, značná péče věnovaná grafice a nezaměnitelná podoba předsádek, jejichž náměty se někdy prolínají s vlastními návrhy látek, inspirovanými lidovými motivy v duchu českého svérázu.
Inspirace lidovým prostředím prostupuje tvorbou Marie Fischerové-Kvěchové ve všech směrech. Po celý život s rodinou podnikala náropisné výpravy na Moravu a na Slovensko, ale i do Bulharska, Jugoslavie nebo na Zakaspatskou Ukrajinu. Díky tomuto intenzivnímu zájmu vznikla celářada nádopisných studií a skic, ve ktewrých autorka navazovala na práce Josefa Mánesa, Mikoláše Alše, Joži Úprky a dalších.
Marie Fischerová-Kvěchová se etablovala také jako textilní a módní návrhářka. První zkušenosti získala na Uměleckoprůmyslové škole, a to jak v návrzích, tak v realizacích kostýmů na školní plesy. Později začala pracovat pro pražské družstvo Zádruha, zaměřené na zhotovování a prodej rukodělných předmětů a textilních výrobků tradičními postupy, jehož spoluzakladatelkou byla malířčina matka Marie Kvěchová.
Celý život se pohybovala výhradně se skicákem v ruce a zaznamnávala běžné okmažiky a momentky. Byla nadšenou sběratelkou hraček, historického textilu a obuvi, vytvořila papírové vystřihovací betlémy, věnovala se reklamní tvorbě apod. Jako křesťansky orientovaná buržoazní umělkyně se po únoru 1948 neměla možnost realizovat, cenzutou mnoho z jejího díla neprošlo, v 50.letech vyšlo několik pohádek na diafilmech, dále dětské kostky, kalendáře, pohledy. Mezi nejznámější autorčiny knížky patří Poupata, určená pro četbu školních dětí. Marie Fischerová-Kvěchová zemřela 2.května 1984 ve věku 92 let.

(Katalog výstavy Marie Fischerová-Kvěchová, Středočeské muzeum Roztoky, 2016)

Národpisný betlém

Národopisný betlém patří k nejkrásnějším a nejoblíbenějším vystřihovacím betlémům už po několik generací. Autorka ho vytvářela s láskou, navštěvovala různé části Čech, Moravy i Slovenska, kde studovala a malovala si kroje do svých náčrtníků.
Betlém vznikal po druhé světové válce, vyšel poprvé až v roce 1958 ve vydavatelství a nakladatelství Lidová demokracie. Byl vytištěn ofsetem v Severografii, n.p. závod 4 Červený Kostelec, na tenkém papíře 34x45 cm na čtyřech arších. Náklad prvního vydání byl 20000 kusů a cena 6,30 Kčs. Pro velký zájem byl hned v roce 1959 vydán znovu stejným nakladatelstvím a ve stejné tiskárně. Další vydání bylo v roce 1969 nakladatelstvím ČSL Lidová demokracie-Vyšehrad v Praze. Vytiskla ho ofsetem Severografia, provoz 41 Nové Město nad Metují, tentokrát na tvrdém papíře. Náklad neuveden. Cena 7,- Kč.
V 90.letech byl betlém vydán pod názvem Krojový betlém nakladatelstvím MiŠ, Nekvasilova 166, Praha 8. Vytiskl GRAFIATISK a.s., Děčín, ve stejné podobě, náklad ani cena neuvedeny. Naposledy vyšel tento betlém v roce 2008 pod názvem BETLÉM v "sešitovém vydání", rozměr 44x33 cm, t.j. tři přeložené velké lesklé archy sešité dvěma sponkami. Náklad neuveden, cena 179,- Kč. Betlém vydalo nakladatelství Ladislav Horáček-Paseka v Praze, vytiskla tiskárna FINIDR, s.r.o. Český Těšín. Na vrchním archu, který slouží jako desky, je na béžovém podkladu natištěn celý vystříhaný a sestavený betlém, na zadní straně archu je opět seznam všech 58 figurek, návod a plánek sestavení.

(Betlémář 27/2011, Josef a Hana Hánovi)



Reklamní Otta Rakovník Národopisný betlém Národopisný betlém Dětský betlém
Otta Rakovník (1936) Národopisný betlém (1958) Národopisný betlém (1958) Dětský betlém (1992)
Otta Rakovník Národopisný betlém Národopisný betlém Dětský betlém-arch
Reklamní Otta Rakovník-arch Národopisný betlém-arch Národopisný betlém-arch Dětský betlém-arch


© 2013 Vladimír Plecháč, GComp