Deskové betlémy

Malování betlémů bylo jednou z rozšířených výtvarných technik. Jako podklad pro malbu se obecně používalo desek, u kterých rozměr výšky a šířky byl mnohonásobně větší než tloušťka. V zásadě lze rozdělit tyto rovinné deskové malby na

- malbu na dřevěné desky
- malbu na karton
- malbu na ostatní materiály (plech...)

Skutečnost, že figury byly po obvodu oříznuty, umocňovalo prostorový vjem. Pokud deska byla silnější, byly hrany sraženy k rubové straně a kontury tím vznikly. Před vlastní malbou byl povrch desek vyhlazen a podklad rozličně upravován podle zvolené techniky malby. S betlémy, které vznikly dle uvedených zásad, se setkáváme od 18.století a literatura uvádí, že je do oblíbenosti uvedly řády františkánů a kapucínů. Když se po čase jesličky zase vracely do kostelů, bylo upřednostňováno zhotovování třírozměrných figur řezbovaných nebo zhotovených z tvrdé masy. Malované betlémy na deskách byly vytěsněny, ale proměnily se po miniaturizaci na domácí malované betlémy.

Jan Roda, Betlémář 35, 2012