Vánoční betlémy

Tradice jesliček    České papírové betlémy    Zahraniční papírové betlémy    Autoři papírových betlémů    Kostelní betlémy    Venkovní betlémy    Z výstav betlémů  

titulek titulek titulek

Zpět

Jiří Knapovský

Narodil se 21.7.1930 v Ústí nad Orlicí. Autor ústeckých betlémů se stejně jako jeho otec vyučil kovářskému a podkovářskému řemeslu, které jej v různých podobách provázelo až do důchodu. Jří Knapovský, lidový umělec, je vskutku renesanční osobností. Jeho koníčky a láskami bylo už od dětství divadlo a kreslení. V obou z těchto oborů měl předpoklady k profesionální dráze, ale řízením osudu zůstal věrný rodnému městu, v němž se jeho jméno stalo pojmem. Náklonost ke kresbě a betlémům získal po otci, šikovnému malíři betlémů, který se naučil systému přípravy barev u svých starších kolegů. Jiří Klapovský tyto vlastnosti zdědil a roku 1950 tyto barvy svému otci tímto způsobem připravoval.
Talent však bylo nutbo podpořil pílí a ta Jiřímu Knaspovskému nechyběla. Díky jeho kresbám zůstala zaznamenána ústecká zákoutí, chaloupky jako stvořené pro betlémová seskupení vesničky či městských domů. Stálé kreslení v terénu procvičovalo jeho perspekrivní cítění, které později využívá i ve svých betlémech.
Vzor svého otce a také návštěvy u ústeckých malířů Springera a Štancla provokovaly Jiřího Knapovského k prvním pokusům s kvašem. Po roce 1953 zkusil lehce dostupnou, ale barevně nestálou studijní temperu, po roce 1962 však pracuje pouze s temperou uměleckou. Tehdy je pouze jediným malířem betlémů v Ústí nad Orlicí. Odborníci na lidové umění v něm rozpoznávají výrazný talent a proto se jeho betlémy rozšiřují do muzeí, soukromých sbírek nadšenců a to nejen v České republice.

(převzato Jarmila Süsserová, reverz betlému)

Jiří Knapovský se narodil 21.7.1930 v Ústí nad Orlicí. Pracoval jako kovář. Zájem o betlémářství zdědil po svém dědečkovi, který sám maloval a stavěl betlémy (vlastnil jich pět, z toho jeden hromniční a postní). Již v mládí sám zkoušel malovat figurky. Nejdříve je jen kopíroval a to zvláště postavy J. Štantejského, který se stal jeho vzorem. Jiří Knapovský byl velmi nadaný malíř, vytvořil několik betlémů pro různá muzea a jeho práce byly vystavovány také v zahraničí, kde vzbudily velký ohlas. Je vlastníkem celé řady figur a pokud jde o určování jejich tvůrců, patří v Ústí nad Orlicí k předním znalcům. Staré figury seřadil do katalogů, které umožňují pomocí srovnání určit, kdo je tvůrcem dalších figurek.
Namaloval více jak sto metrů těchto, minulým režimem tolik opovrhovaných skvostů. Každý míval kolem sto figurek, tedy 10 000 originálních uměleckých dílek. Desítky ústeckých rodin staví o Vánocích poklady přímo z rukou Mistra Knapovského, další potom vystřihovací, které podle jeho předloh vytiskla ústecká tiskárna Grantis. Jiří Knapovský nebyl jenom malířem betlémů, byl i vyhledávaným odborníkem na určování autorů starých betlémů. V 70letech minulého století zdobil svými kresbami nejeden Ústecký kulturní zpravodaj.
Byl i velice zručným řezbářem. Krásných loutek vytvořil desítky, jelikož měl dvě dcery, každá dostala pro své děti krásné loutkové divadlo. Loutky Jiří Knapovský sice nevodil, do Loutkárny, dnešní Malé scény však chodil velice rád a často. S partou vzácných kamarádů Václavem Korbelem, Sváťou Čajánkem, Karlem Petrem, Rudolfem Raimanem a dalšími dávali dřevěným postavičkám svoje hlasy.
Divadlo, to byla další láska, kterou sdělil Jiří Knapovský po rodičích – ochotnících. První dětskou roli hastrmánka v Kájovi Maříkovi si zahrál již v pěti letech. V dětských rolích ho vychovával dramatický soubor jednoty Orla, když ho v roce 1949 komunisté zakázali, přešel do divadelního spolku Vicena. Jelikož byl velice pečlivý na evidenci vytvořených betlémů, se stejnou precizností si vedl i dvě silné divadelní kroniky vázané v kůži. Zeleně měl značené odehrané premiéry, žlutě celkový počet svých vystoupení, červená byla vystoupení odehrána ve Viceně, či JZK, modře si významný ústecký ochotník značil odehrané role. Vystoupení pro děti, Českou spořitelnu či Dům osvěty bylo více než tři sta, s ochotnickým spolkem Vicena sehrál kolem 170 divadelních her. Hercovu ryzí češtinu ať již na jevišti či při soukromých akcích a překrásný hlas si pamatují diváci dodnes.
Všechny milovníky umění v Ústí nad Orlicí i v širokém okolí velice rozesmutněla zpráva, že v neděli 2. prosince 2018 zemřel ve věku osmaosmdesáti let Jiří Knapovský.

(převzato Milan Richter)


Oustecký lidový betlém (100) Vánoční lidový betlém (150)-pastýři Vánoční lidový betlém (150)-králové Orlicko-ústecký betlém (32) Orlicko-ústecký betlém (50) Knapovského betlém Postní betlém Hromniční betlém
Oustecký lidový (100) (1995) Vánoční b.-pastýři (2002) Vánoční b.-králové (2002) Orlicko-ústecký (32) (2004) Orlicko-ústecký (50) (2004) Knapovského betlém (2015) Postní betlém (2020) Hromniční betlém (2021)
Oustecký lidový betlém (100) Vánoční lidový betlém-pastýři Vánoční lidový betlém-králové Orlicko-ústecký betlém (32) Orlicko-ústecký betlém (50) Knapovského betlém Postní betlém Hromniční betlém
Oustecký lidový (100)-arch Vánoční lidový (150)-arch Vánoční lidový (150)-arch Orlicko-ústecký (32)-arch) Orlicko-ústecký (50)-arch Knapovského betlém-arch Postní betlém-arch Hromniční betlém-arch


© 2020 Vladimír Plecháč, GComp