Vánoční betlémy

Tradice jesliček    České papírové betlémy    Zahraniční papírové betlémy    Autoři papírových betlémů    Kostelní betlémy    Venkovní betlémy    Z výstav betlémů  

titulek titulek titulek

Zpět

Vojtěch Kubašta (*7.10.1914, Vídeň - 7.7.1992, Dobříš)

Od roku 1919 žil v Praze. V roce 1938 dostudoval architekturu na ČVUT v Praze, jeho pedagogy byli např. Oldřich Blažíček, Zdeněk Wirth, V.V.Štech a Antonín Engel. Od roku 1937 se věnoval knižní grafické úpravě. S kamarády Ungerem, Hirdem Pokorným a Ječným (říkali si Čtyřlístek a Pokorný se později stal profesorem Columbijské univerzity v New Yorku) pustil se za studií do tvorby modelů, přičemž ti tři rýsovali a sháněli zakázky. Občas podporováni Pokorného otcem, zástupce ředitele Škody Praha, zachytili velké schodiště Clam-Gallasova paláce a obdrželi i cenu za ztvárnění stanice metra Anděl, byť nerealizované. Uspěli taky v soutěži o blok domů na Karlově náměstí. Kubašta navrhl interiéry hotelu Sykovec na Vysočině a zabýval se kreslením vinět. S Pokorným před válkou navštívil Alpy a taky tady pilně kreslil. Roku 1938 pobyl v Istanbulu. Už roku 1937 se podílel se na knihách Staropražské senzace a Mozart a Don Giovanni, přičemž k Mozartovi, svému oblíbenci, se měl vrátit mockrát.
V roce 1941 přednášel reklamní grafiku na Rotterově škole v Praze. Když školu zavřeli, stal se pomocným dělníkem a designérem plastu v Baklaxu na Balabence. V prvních letech války také spolupracoval jako scénograf a kostymér se zmiňovaným loutkářem Sovákem a při práci na Pohádkách tisíce a jedné noci potkal majitele tehdy nefungujícího nakladatelství Aventinum Otakara Štorcha-Mariena (1942). Právě pro něj začal od roku 1943 tvořit litografie pražských památek vnímaných z ptačí perspektivy. Stavby zachycoval i pro případ, že dojde k jejich zničení, a zvládl to jako i vždycky později zcela bez leteckých fotografií. Došlo tak na čtyři portfolia: Valdštejnský palác s prologem V. V. Štecha, Klementinum s textem Zdeňka Kalisty a na Melancholii Strahova a Loretánskou meditaci s úvody Karáska ze Lvovic. Kubašta zapracoval i na publikaci k 600. výročí Chrámu Sv. Víta, ale každé letní prázdniny dal tentokrát metropoli vale a zachycoval i venkovskou lidovou architekturu.
V období 1945–1949 byl grafikem nakladatelství Aventinum. Ilustroval Eisnerovu apoteózu češtiny Bohyně čeká a graficky vypravil Pařízkovu reportáž A lid povstal. Navštívil Slovensko. Oblíbil si nejen Tatry. Roku 1946 začal s publikacemi o tamní přírodě i památkách a později připravoval kolekce propagačních materiálů pro lyžařské centrum v Jasné pod Chopkom. Ale ještě k únorovému převratu, kdy stoupě neutekla ani Kubaštova a Hádkova knížka Staropražská Thálie (1949).
Za nového režimu si začal reklamou - na Teslu, Koh-i-noor i Prazdroj, ale hlavně „se vrátil“ k dětem. Ilustroval i Medvídka Pú (1949) i Enšpíglovy příhody (1951), ruské i valašské pohádky a jeho prostorová leporela jsou dnes přeložena takřka do skoro čtyřiceti jazyků. Začal s nimi se založením nakladatelství Artia (1953) a jen do roku 1965 vyprodukoval na sto titulů. Nejsou nijak obsáhlými. Třeba mají i jen sedm stran. Ale divadelností a pohyblivostí na světě nenacházejí sobě rovných. Pronikli do toho světa původně díky židovskému bankéři z Londýna Leopoldu Schliesserovi, ale výtečně se prodávaly či dosud prodávají i v arabských zemích. Třeba o Mekce nakreslil Kubašta knížku rovnou na objednávku. Tyto knihy vyšly v překladech do 22 jazyků.
V šedesátých letech pak začal, byť podle smlouvy anonymně, vytvářet obdobné knihy i pro Disneyho. Tak se dotkly jeho ruce i Bambiho, Mickeyho, 101 dalmatinů, Knihy džunglí… Kubaštův titul Jak Kolumbus objevil Ameriku stal se pomůckou na japonských školách. Ale u nás byl od jisté chvíle persona non grata a v reprezentativní publikaci k 20. výročí vzniku Artie o něm nenajdete slovo. Rok nato (1974) měl sice výstavu na Pražském hradě, ale zůstala jednou z mála.
Zemřel na Dobříši, pochován je na hřbitově Na Malvazinkách.

První Kubaštovy vystřihovací betlémy vyšly časopisecky, např. v roce 1947 v magazínu MONO (Betlém L. P. 1847) nebo o dva roky později v Křesťanské ženě (k Jezulátku tu jede i miminko v proutěném kočárku, jak vystřiženém z filmu OBECNÁ ŠKOLA, a jeden z králů nese kufr polepený cestovatelskými nálepkami). Později vytvořil řadu prostorových rozkládacích betlémů, z nichž kromě už výše uvedených Pražského a Lidových jesliček jsou nejznámnější Loretánský nebo Karlův most a Tichá noc. Vyvážely se do celého světa, jemuž takto přibližovaly poezii českých Vánoc. Vojtěch Kubašta navrhl rovněž několik obalů vánočních kolekcí pro čokoládovny Orion (s motivy biedermeirovské zasněžené Prahy) a prostorových adventních kalendářů se Santa Clausem určených na vývoz. A je také autorem série půvabných vánočních pohlednic. Ve čtyřicátých letech ilustroval dětské knihy (Kouzelné obálky, 1943, Doležalovo nakladatelství v Červeném Kostelci; Příběhy z medové stráně, 1943, Vyšehrad v Praze).
V poválečném období se jeho tvorba přesunula z grafické úpravy knih pro dospělé ke kolorované grafice s pražskými motivy, trojrozměrným papírovým betlémům a především pokračoval v práci na knihách pro děti. Ty nejen ilustroval, ale také vytvářel podle vlastních návrhů trojrozměrné rozkládací knihy, ve své době na světové úrovni. Díky jejich exportním vydáním z Artie je dodnes ve světě uznáván jako jeden z průkopníků prostorové dětské knihy. Jen část z nich vyšla i česky (např. O červené Karkulce, 1957), jiné byly vydány česky až po roce 1989.
Z pozdějších knih ilustrovaných Kubaštou jsou známé zejména naučné knihy H. a E. Škodových Už vím proč I a II (1979, 1980) a Zákulisí velkoměsta (1982). Velkou kolekci výtvarníkových knih schraňuje americké muzeum Bienes Museum of the Modern Book.
Zde také proběhla v roce 2005 výstava jeho děl následovaná výstavou v Praze v r. 2006. Výstava Kubaštových prostorových knih a dalších jeho prací proběhla v Brně do 29. června 2014. Součástí byly i prostorové pohlednice.

(Vikipedia, heslo Votěch Kubašta a světový iluistrátor pop-up knih, Čítárna)


Český betlém Pojďte do Betléma Moravské jesličky Lidový betlém
Český betlém (1951) Pojďte do Betléma (1952) Moravské jesličky (1954) Lidový betlém (1991)
Český betlém-kompet Pojďte do Betléma Moravské jesličky Lidový betlém-komplet
Český betlém-komplet Pojďte do Betléma-sestava Moravské jesličky-arch Lidový betlém-komplet

Karlův most Lidové jesličky Pražský betlém Orientální betlém Český betlém dopisnice Třebechovice Loretánský betlém Tichá noc Velký orientální
Karlův most(1963) Lidové jesličky (1967,68,90) Pražský betlém (1968) Orientální betlém (1968) Betlém Charita(1969) Třebechovice(1969) Loretánský betlém (1972) Tichá noc (1974) Velký orientální (1974)


© 2013 Vladimír Plecháč, GComp