Vánoční betlémy

Tradice jesliček    České papírové betlémy    Zahraniční papírové betlémy    Autoři papírových betlémů    Kostelní betlémy    Venkovní betlémy    Z výstav betlémů  

titulek titulek titulek

Seznam | Zpět

Betlém z poutního kostela Narození PM (Vranov)

Brno-venkov, Vranov u Brna 7

WWW: www.dc-vranov.cz
bus 57 (Vranov, křižovatka)

Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický poutní kostel ve Vranově v okrese Brno-venkov, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. V letech 1617-1633 nechal Maxmilián z Lichtenštejna na původním místě dřevěného kostela postavit raně barokní kostel dle plánů jezuity J. Maria a brněnského stavitele Giovanni Giacoma Tencally. Pod chrámovou lodí se nachází krypta rodu Lichtenštejnů. Kostel i hrobka jsou společně se zbytkem původního kláštera chráněny jako kulturní památka České republiky. Je farním kostelem vranovské farnosti.
Podle legendy se zde roku 1240 zjevila Panna Maria jednomu moravskému šlechtici Vilémovi, který (stižen oční vadou) zabloudil v hlubokém lese. Když se v úzkosti modlil k Matce Boží a prosil o záchranu, zjevila se mezi dvěma duby Svatá Panna a nejenže mu ukázala cestu, ale i uzdravila jeho oči. Soška Panny Marie v podobě, v jaké se zjevila, měla zůstat po zázraku mezi duby; Vilém pak nechal na místě postavit dřevěný kostelík, v němž sošku umístil. Místo rychle dosáhlo věhlasu, proto zde byl postaven zděný gotický kostel. Ani ten však poutníkům nedostačoval, proto roku 1630 majitelé panství, knížata z Lichtenštejnu, nechali vystavět kostel nový včetně klášterního komplexu paulánů.
Gotická plastika Panny Marie je jednou z nejvzácnějších památek tohoto druhu na Moravě. Je naprosto mimořádná i svým provedením – nejde o klasickou Madonu s Ježíškem, ale Svatá Panna je vyobrazena bez dítěte jako dívka líbezné tváře v modrém šatě, v postoji pokorné modlitby, s ne zcela sepjatýma rukama.

(převzato z Wikipedie)

Nynější farní a poutní kostel Narození Panny Marie byl vybudován spolu s klášterní kvadraturou v letech 1617-1633 tehdejším majitelem panství knížetem Maxmiliánem z Liechtensteina podle plánů jezuity Jana Maria a brněnského stavitele Ondřeje Erny. Je postaven v raně barokním slohu s jedinou vnitřní prostorou. Dominantou hlavního oltáře je líbezná socha Panny Marie Vranovské s téměř sepnutýma rukama a mírně nakloněnou hlavou. Socha je dílem neznámého francouzského řezbáře z doby před rokem 1500 a přinesli ji patrně první pauláni vranovské komunity. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice pochází od vídeňského malíře Paula Trogera. Kostelní klenba má bohatou freskovou výzdobu opěvující slávu Matky Boží obklopenou anděli od malíře Jana Jiřího Etgense. Současně s výstavbou kostela byla pro rod zakladatele zřízena krypta, do nynější empírové podoby nákladně upravená na začátku 19.stol. Je zde dosud pohřbeno na 50 členů liechtensteinského rodu, přičemž poslední zde spočinula princezna Marie Benedikta v lednu 1992, která chtěla být pochována po boku svého otce pohřbeného v roce 1938. Je světovým unikátem, že se členové panujícího rodu cizího státu nechávali pohřbívat mimo výsostné území své země, v tomto případě Liechtensteinského knížectví (Fürstentum Liechtenstein).

(převzato z Noc kostelů 2018)

Betlém
V boční kapli chrámu je vystaven celoročně přístupný betlém akademického sochaře Františka Bartoše (1911-1981) z Hradce Králové. Rozsáhlý skříňový betlém vyřezal z lipového dřeva v letech 1946-1950. Vedle ústřední scény Narození s klaněním pastýřů a Tří králů je ve skříni rozmístěno osm dalších menších scén ze života Krista: útěk do Egypta, obětování v chrámu, Ježíškovo dětství v rodině, diskuse s kněžími v chrámu, scéna "Nechte maličkým přijít ke mně", Ježíšův křest Janem Křtitelem, ukřižování a zmrtvýchvstání.
V roce 1957 elektromechanik Pavel Vošahlík upravil pohyb kolébání Ježíška v kolébce, střídavé rozsvicování jednotlivých scén, osvětlení scény Narození a kukačku nad betlémem, která děkuje za vhozenou minci. V letech 1958-1967 byl betlém postupně vystavován v kostelích v Komárově u Žlutic, Vejprtech a Mníšku pod Brdy. V roce 1970 daroval betlém vranovskému poutnímu chrámu arciděkan František Janů, který zde byl v letech 1933-1935 kaplanem a je zde také pochován. Ctihodné sestry sv.Františka z Ameriky darovaly do betléma Ježíška, zhotoveného Josefem Saumem z Mnichova, který se po skončení cyklu rozsvěcování scén objeví ve skřínce nad betlémem a žehná přihlížejícím. Poslední úpravu udělal Miroslav Plšek v roce 1977 nainstalováním přehrávání 52 koled.

(Milan Zábranský, Putování za betlémy, 2014 Grada)



Kostel Nanebevzetí PM Vchod do kostela Interiér kostela Betlém
Kostel Narození PM Kostel Narození PM Interiér kostela Varhany a chór Betlém v kostele

Kostel Narození PM Hlavní oltář Soška Madony Hrobka Lichteštejnů
Narození PM Hlavní oltář Soška Madony Lichteštejni


© 2018 Vladimír Plecháč, GComp