Kostel vznikl patrně již ve 20.letech 14. století, ale připomíná se písemně až roku 1338. Roku 1350 je doložen řečkovický plebán Oto. V letech 1522–1623 patřila fara utrakvistům a poté i protestantům. Teprve 30.8.1623 se kostela a fary ujali brněnští jezuité, kteří také kostel v roce 1649 opravili po devastaci za švédského obležení Brna v letech 1643 a 1645. Z tehdy nových zvonů se však dochoval jen umíráček s reliéfem sv.Vavřince a nápisem.
V roce 1671 došlo k dalším úpravám kostela a fary. Velká přestavba kostela v letech 1716–1718 je dílem Mořice Grimma (1669–1757), který dosavadní gotický kostel přebudoval na barokní. Stará kostelní loď byla zvýšena, prolomena v ní nová okna a celý kostel jednotně zaklenut i s bočními kaplemi. Ze starého gotického kostela se zachovala jen okna na věži. Do roku 1773 byl ve správě brněnských jezuitů.
V roce 1900 byl kostel důkladně obnoven a znovu vysvěcen 14.10.1900 brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem. V roce 1939 přistavěna nová sakristie s oratoří, dosavadní poté přeměněna na kapli Panny Marie Bolestné. Na konci 2.světové války v květnu 1945 utrpěl kostel značné škody po 15 dělostřeleckých zásazích, takže muselo dojít k nové úplné rekonstrukci kostela.
Hlavní oltář z roku 1900 je kamenný a obložený mramorem. Původní oltářní socha sv. Vavřince byla roku 1843 zaměněna za obraz téhož světce od Ignáce Raaba. Kopie tohoto obrazu z roku 1900 byla však zničena v květnu 1945. Renovaci hlavního oltáře provedl v letech 1946–1947 Jar.Vaněk (nová socha sv.Vavřince s andílky a sousoším Boha Otce a Ducha svatého) s bočními sochami sv. Petra a sv. Pavla. Na bočním oltáři sv.Kříže je velký kříž s korpusem ze zrušené kaple sv.Kříže v Soběšicích s P.Marií a sv.Janem Evangelistou. Kazatelna je z 19.století s obrazy čtyř evangelistů, naproti je socha Božského Srdce Páně (posvěcená v roce 1907).
V pravém bočním výklenku je křtitelnice z 2. poloviny 18. století, opravená v roce 1900. Vedle pozdně barokní křtitelnice s dřevořezbou Kristova křtu stojí socha sv. Jana Křtitele ze zrušené staré školy v Ivanovicích. Na pravé straně lodi je ve stěně zabudovaný náhrobník Hetzera z Aurachu (+1578) a Jindřicha (Hendricha) Pfefferkorna z Ottopachu, pána na Řečkovicích (+1589) s českým nápisem o skonu šlechtice.
Zvon ve věži (ulitý dílnou vdovy Vojtěcha Hillera v Brně v roce 1878) má vegetativní vlys s reliéfy sv. Jana Nepomuckého(?) a Františka Xaverského. Varhany se dvěma manuály a sedmi rejstříky zhotovil v roce 1985 Dřevopodnik města Brna (provozovna varhanářství-mistr Holčapek?). Kostel původně až do roku 1804 obklopoval hřbitov.

Betlém
Betlém v řečkovickém kostele sv. Vavřince byl zakoupen 22.12. roku 1925 u firmy Emanuel Werner za částku 1000,- Kč, která byla uhrazena částečně ze sbírek farníků, zbytek pak doplatil tehdejší farář P. František Stejskal. O autorovi nejsou žádné údaje známy. Postavičky jsou sádrové, obarvené. Krajina je tvořena dřevěnými nabarvenými kulisami doplněnými přírodními materiály. V posledních letech bývá betlém umístěn na bočním oltáři v lodi kostela.
V prostoru pod věží je umístěn druhý betlém. Tento betlém je nový, vyřezávaný z lipového dřeva samotnými řečkovickými farníky pod vedením řezbáře Patrika Vlčka.