Základ kostela tvoří románský stavební sloh, trojlodní architektura s příčnou gotickou lodí a dvěma průčelními věžemi se zbytky gotických kleneb. Kostel je dlouhý 63 metrů a široký 10 metrů. V závěru chóru se nachází mramorový hlavní oltář s reliefem Nanebevzetí Panny Marie (nejedná se o klasický obraz) a sochami sv. Augustina, Norberta a Heřmana Josefa. Na jižní straně chóru (u opatského sedes) je symbolický náhrobek krále Vladislava II. (který je v kostele pohřben, ale přesné místo jeho hrobu není známo). Na protější, severní straně je náhrobek strahovského opata a pražského arcibiskupa Jana Lohelia. Chórové lavice jsou barokní, z doby opata Questenberka. Pod chórem je hrobka opatů a hrobka řeholníků. Chór je od lodi oddělen mramorovou "mřížkou" s kovaným barokním nástavcem (lektorium).
Kostel byl vybudován jako součást kláštera premonstrátů, založeného z iniciativy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka ve 12. století. Z románské éry kostela a kláštera se dochoval půdorys kostela a některé architektonické prvky v kvadratuře. Kostel byl následně několikrát přestavován. Na přelomu 16. a 17. století však byl již v poměrně žalostném stavu. V pořádku byla pouze kaple sv. Voršily, kde konala bohoslužby malá premonstrátská komunita. Současná barokní podoba je výsledkem barokní přestavby z doby opata Kašpara Questenberka. Opat Questenberk v roce 1627 přenesl do Prahy z Magdeburgu ostatky zakladatele řádu - sv. Norberta, a v souvislosti s tím bylo zasvěcení kaple změněno na sv. Norberta.
V roce 1742 byl kostel poničen bombardováním, následně byl rekonstruován podle plánů Anselma Luraga. V této architektonické podobě se zachoval v podstatě dodnes. Kostel byl vymalován J. W. Neunhertzem a strahovským premonstrátem Siardem Noseckým. V roce 1774 postavil v kostele varhany další strahovský premonstrát, Lohel Oehlschlägel. V 90. letech 20. století byl v kostele instalován nový oltář čelem k lidu, ulitý z bronzu dle návrhu Egina Weinerta z Kolína nad Rýnem.

www.wikipedia.cz

Betlém
Řezbářské dílo s barevným tónováním je zhotovené Janem Florianem ze Staré Říše na Moravě. Jan je jedním ze synů křesťanského myslitele Josefa Floriana (1873-1941). Práce vznikla v devadesátých létech 20.století. Větší figury jsou stavěny bez scenérie a architektury. Anděla Slávy již mistr Jan pro pokročilý věk nezhotovil. Na svátek Tří králů je betlém přestavován.
Chybějící architektura je nahrazena bohatou květinovou výzdobou, která nekoresponduje s moderní řezbou. Betlém byl vyřezán na objednávku pana opata Pojezdného. Bylo to v době, kdy benediktinští bratři z Emauz požádali o vrácení jejich betlému, který byl po válce na Strahově uložen a i vystavován. V blízké Strahovské knihovně jsou uloženy naše nejstarší jesličkové archy.