Římskokatolický kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci, zvaný též u Kajetánů, se nachází v Praze v Nerudově ulici na Malé Straně. Byl postaven spolu s klášterem řádu theatinů (někdy nazývaných dle sv. Kajetána kajetáni). Základní kámen byl položen v roce 1691, stavba byla dokončena patrně počátkem 18. století a k vysvěcení došlo až 29. září 1717. Po zrušení kláštera v roce 1789 hrozila kostelu demolice, nakonec byl ale zachráněn a svěřen do správy náboženské matice. V roce 1869 jej získali redemptoristé, kteří kostel zrenovovali a změnili jeho patrocinium na současné. V současnosti je společně s klášterem chráněn jako kulturní památka České republiky.
Raně barokní kostel plynule začleněný do uliční fronty domů Nerudovy ulice byl postaven v letech 1691-1717. Autorství plánů bývá připisováno Jeanu Baptistu Matheyovi. Centrání chrámová stavba na křížovém půdorysu vznikla pro potřeby koleje řádu theatinů. Na dokončení kostela se podílel také významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který dostavěl průčelí se záměrem zdůraznit výšku stavby oproti vedlejšímu Thunovskému paláci. Stavba kostela se protáhla, protože byla ohrožována sousední Strahovskou bránou, která hrozila sesutím a kterou bylo nejprve třeba zbořit; trvalo dvě desetiletí, než kajetáni získali povolení malostranské obce. Cenná vnitřní výbava je dílem sochařů M.V.Jäckela a J.O.Mayera, malířů F.X.Balka, M.V.Hawlachse, J.V.Callota, F.Rothmayera a daších. Kostel v roce 1783 zrušil Josef II., pro velký zájem věřících byl ale po třech letech opět zpřístupněn a plnil filiální funkci chrámu sv.Mikuláše. V roce 1869 získali kostel i se sousedním klášterem redemptoristé (liguriáni), kteří jej zasvětili Božské prozřetelnosti, náboženským účelům sloužil kostel i v období komunistické vlády. Kostel je dějištěm Arbesova romaneta Poslední dnové lidstva (1895).

www.krestanskevanoce.cz