Dnešní svatyni Dítěte Ježíše nechali postavit v letech 1611-1613 německy mluvící luteráni, mezi nimiž byli nejen lidé usedlí natrvalo v Praze, ale i zástupci říšských stavů, šlechtici a diplomaté. Dne 21.července 1613 byl kostel zasvěcen Nejsvětější Trojici. Jméno architekta není doloženo, je však pravděpodobné, že jím byl dvorní stavitel císaře Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi, rodem Ital. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620, která znamenala vítězství císařské a katolické strany v českých zemích, předal císař Ferdinand II. kostel řádu bosých karmelitánů. Dne 8.září 1624 byl chrám zasvěcen Panně Marii Vítězné a sv.Antonínu Paduánskému.
Kostel je významnou, zčásti renesanční, zčásti raně barokní sálovou stavbou římského typu. V místě průčelí byl zpočátku presbytář. Do chrámu se vcházelo ze severní a západní strany. V letech 1625–1642 proběhla rozsáhlá adaptace celého kostela pro potřeby karmelitánů, během níž byla změněna orientace chrámové lodi směrem k západu, vystavěn nový presbytář a průčelí, do něhož byla osazena pamětní deska s rokem 1644. Roku 1669 byla dostavěna věž. Ke kostelu přiléhal na jižní straně rozsáhlý klášter bosých karmelitánů, v jehož budově nyní sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dekretem císaře Josefa II. byl klášter v létě 1784 zrušen. Karmelitáni museli odejít a ke kostelu bylo přeneseno sídlo farnosti od kostela Panny Marie pod řetězem. Správa kostela byla arcibiskupstvím svěřena maltézskému řádu. I v této době zůstal chrám živým centrem úcty k Dítěti Ježíši. Dokonce i v době komunismu sem putovali lidé z celého světa.
Na přání arcibiskupa pražského, kardinála Miloslava Vlka, se do kostela po dvou stech letech vrátili bosí karmelitáni. Bylo to 2.července 1993. Od té doby toto poutní místo, milované lidmi mnoha národů, znovu ožilo a rozkvetlo do krásy. Stalo se místem setkání s Kristem i mezi lidmi navzájem, místem modlitby, víry a inspirace, odkud vyzařuje Ježíšův pokoj do celého světa.
V někdejším mnišském chóru za hlavním oltářem visí monumentální obraz Císař Ferdinand II. s Dominikem à Jesu Maria se modlí k Panně Marii za vítězství v bitvě Bílé hoře, namalovaný Antonínem Stevensem ze Steinfelsu, který je pozůstatkem výzdoby původního oltářního retabula z roku 1641. Na bočních oltářích jsou obrazy od Matěje Zimprechta, Petra Brandla aj. Kromě milostné sošky Pražského Jezulátka a obrazu Panny Marie Vítězné se v chrámu nacházejí i jiné kultovní obrazy: obraz Panny Marie Mantuánské, v uzavřené Talmberské kapli u vstupu socha Panny Marie, nejnověji na oltáři sv. Josefa kopie sošky Panny Marie z brazilského poutního města Aparecida.

www.wikipedia.cz

Pražské Jezulátko
Do Prahy se soška dostala v roce 1628,kdy jí se slovy "Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede" karmelitánům věnovala Polyxena z Lobkovic,která sošku dostala jako svatební dar od od své matky,španělské šlechtičny Marie Manrique de Lara.Sošce začala být brzy přisuzována zázračná moc,neboť císař Ferdinand II.krátce nato nařídil,aby česká komora vyplácela klášteru důchod a zásobovala mnichy potravinami z královských důchodů.Do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně,v němž je soška Jezulátka vystavená,začalo proudit mnoho prosebníků.V roce 1648 její přítomnost v chrámu zachránila klášter od drancování švédských vojáků,neboť v něm byl zřízen vojenský lazaret.

Venkovní betlém
Venkovní betlém vytváří od roku 2001 mladá výtvarnice, Markéta Melenovská. Vystudovala oděvní průmyslovou školu, podílela se na výrobě kostýmů pro pražská divadla–ABC, Divadlo komedie a Kašpar. Na Týnské škole v Praze studovala výtvarný obor se zaměřením na péči o křesťanské památky a podílela se na restaurování nástěnných maleb na různých zámcích v Čechách. Od roku 1998 pracuje u pražských karmelitánů. Každá z postav je jiné národnosti. Jeden je Afričan-karmelitáni dělají misie v Africe-má v ruce zlato jako znamení velkého nerostného bohatství. Další muž je z Persie a nese myrhu, třetí je Číňan a nese kadidlo. Není to tradičně český betlém. Aby dobře vynikl před kostelem jsou postavy vysoké tři metry. Vyrobené jsou ze dřevěných desek, na které autorka maluje. Betlém doplňují jehličnaté stromy, vysoké šest až osm metrů. V betlémě chybí ti nejdůležitější-Marie, Josef a narozený Ježíšek. Je to schválně. Má to být takové pozvání dovnitř do kostela.

www.krestanskevanoce.cz