Na pomezí Holešovic stojí tento trojlodní novogotický kostel z počátku 20.století. Základní kámen nového kostela posvětil pražský arcibiskup kardinál Skrbenský 25.října 1908 a v témže roce byly postaveny základy budovy s podezdívkou. Pro nedostatek financí však byly práce přerušeny. Po několika letech Dr.Antonín Cyril Stojan, tehdejší říšský poslanec a pozdější arcibiskup, vymohl na ministerstvu ve Vídni velkou peněžní částku, takže stavba mohla od září 1912 opět pokračovat. Kostel byl dokončen v roce 1914, ale protože mezitím vypukla válka, byl bez zvláštních okázalostí vysvěcen kardinálem Skrbenským 25.října 1914 - v den šestého výročí položení základního kamene. Na náměstí před kostelem kázal při obřadech Dr.Antonín Cyril Stojan. Prvním knězem nového kostela se stal P.Antonín Nepil.
25. října 1914 - kardinál Skrbenský vysvěcuje nový kostel sv. Antonína. Na náměstí před kostelem drží kázání Dr.Antonín Cyril Stojan. Prvním knězem nového kostela se stal p. Antonín Nepil. Před 1916 - dva zvony, vyrobené firmou Diepold 1916 - kostelní zvony zabaveny k válečným účelům. 1919 - v severní věži zavěšen zvon Václav, darovaný americkými krajany presidentu Masarykovi (napodobenina amerického Zvonu svobody, který je umístěn ve Philadelphii; váží 1200 kg). Za komunistického režimu byl tento zvon odstraněn z Pražského hradu a po léta stál v chrámové předsíni kostela. 1920 - přenesen z kostela sv.Klimenta menší zvon Kliment o váze 391 kg z dílny mistra Brikciho, datovaný r. 1572. Zvon byl zavěšen do jižní věže, kde vyzvání dosud. Od 1921 - A.Krisan; návrhy vitráží v chrámových oknech v bočních lodích 1922 - v severní boční lodi umístěn vyřezávaný oltář Božského srdce Páně, který zhotovil řezbář Mráz. Ústřední socha Srdce Páně je dílem sochaře Čeňka Vosmíka. Oltář je vyzdoben díly A. Krisan.
Věže kostela jsou vysoké 59 m, mají čtyři patra, z toho horní dvě jsou na fasádě oddělena římsami. Okna s lomenými oblouky mají v každém poschodí jiný tvar i velikost, největší jsou v nejvyšším patře. Střechy ve tvaru vysokých novogotických jehlanců doplňují ve spodní části nárožní věžice. Až do výšky třetího poschodí mají věže nárožní opěráky. Z obou věží bylo za I. a II. světové války rekvírováno celkem osm zvonů. Dnes je v pravé věži zavěšen zvon Kliment z roku 1572 od zvonaře Brikcího z Cimperka o hmotnosti asi 490 kg. V druhé věži byl v roce 1980, po předchozí dlouhé anabázi, zavěšen tzv. Zvon svobody, kopie amerického Zvonu svobody z roku 1753. Původně dar T.G.Masarykovi od prezidenta Thomase Woodrowa Wilsona na paměť Deklarace samostatnosti ČSR.