z Wikipedie, Bazilika svaté Markéty

Břevnovský klášter byl první mužský klášter na českém území. Benediktini se řídí Řeholí, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo "modli se a pracuj". Ve 20. Století stihl klášter podobný osud jako mnoho jiných řeholních domů na našem území. V roce 1950 byl břevnovský klášter komunistickou vládou zabrán, tehdejší opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50.léta ve věznicích. Během komunistické éry klášter značně chátral. K obnovení došlo až v 90. Letech. Po smrti Anastáze Opaska (1999) stanul v čele kláštera jako převor - administrátor Prokop Siostrzonek.

Betlém
Autor břevnovského betlému Metoděj Florián pocházel ze Staré Říše u Jihlavy, kde se narodil 5.prosince 1904 ve výjimečné rodině Josefa Floriana. Hudba a výtvarné umění, ke kterým projevil sklony v dětství, ho provázely celým životem. Klavír, varhany a hudební teorii studoval u Otty Alberta Tichého a prof. Bedřicha Widermanna, zároveň od mládí pracoval v nakladatelství svého otce. Jeho dřevoryty se často vyskytují zvláště v edici Nova et vetera. V roce 1926 začal se svými sourozenci tisknout na ručním lisu bibliofilské tisky.
Za svůj život vyřezal okolo čtyřiceti velkých betlémů pro kostely a pravděpodobně stejný, ne-li větší počet betlémů menších pro radost svých známých a přátel. Pro jeho tvorbu jsou charakteristické motivy českých a moravských lidových koled („…pastuškové jedli kaši z hrnka“). Od roku 1935 byl varhaníkem v kostele sv. Markéty. Po násilném rozpuštění zdejšího konventu v roce 1950 se M. Florian vrátil na Moravu. Proslavil se ilustracemi Zbojnických písní Bohuslava Martinů. Varhaničil u sv. Jakuba v Jihlavě (1965—1975), řezal betlémy a vytvářel knížky. Zemřel 3.prosince 1987 a je pohřben ve Staré Říši.

Jaký betlém byl v kostele sv.Markéty dříve? Betlémář Jan Roda ve své práci Floriánův břevnovský betlém uvádí: „V knize patera K. Procházky O betlémech je kratičká zmínka o tyrolském betlému v Břevnově. Blíže neurčený betlém od Svaté Markéty byl zachycen i na jedné starší pohlednici.“ Ze svědectví pamětníků víme, že o některých Vánocích (nejspíš po r.1940) byl betlém kostela sv. Markéty rozkraden. Tato skutečnost se stala podnětem pro místního ředitele kůru k vyřezání nového betléma; jako datum dokončení se uvádí buď rok 1942 nebo „po r.1945“ (V. Vaclík, Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha 1990).
Florian rychle reagoval a během roku byla alespoň větší část hotová. Farníci se chodili dívat, jak jejich varhaník řeže nový betlém, a přitom jim vyprávěl, proč tu kterou postavu modeluje právě tak. Na dotváření pracoval ještě v následujících letech (s vyřezáváním oveček mu snad pomáhal jeho bratr Gabriel). M. Florian je autorem 26 figurek osob. Za zmínku stojí malebnost, s jakou pojímá lidové postavy (pastýři, daráci, ponocný, selka atd.). Část figurek ztratila. Alegorický betlém tvoří 17 kusů staveb z masivního dřeva a překližky. Základní ideou je komplex venkovského statku, přičemž je akcentován chlév jako přístřeší pro Svatou rodinu. V pozadí městská kulisa výmluvně znázorňuje město Telč. Několik dalších venkovských stavení připomíná charakter krajiny, z které M. Florian pocházel. Součástí betléma jsou i různé doplňky (studna, nařezané dříví, ohniště aj.). Podle dochovaných fotografií lze usoudit, že uspořádání staveb, krajina i umístění procházely pestrým vývojem a že za šedesát let existence betléma byl vždy dán prostor fantazii stavitelů a aranžérů. V osmdesátých letech tehdejší farní vikář P. Alois Kánský zadal namalování noční oblohy jako pozadí zdejšímu farníkovi a grafikovi Antonínu Kalcovskému, který se svého úkolu zhostil mistrně; v tomto období také restauroval figurky.
Po roce 1989, s návratem benediktinů do Břevnova, byla iniciována převorem P. Prokopem Siostrzonkem celková revize. Vytvoření pevného modelu krajiny se ujali farníci Bohuslav Šafařík, který zhotovil dřevěné korpusy všech tří panelů a Antonín Kalcovský ošetřil celek po výtvarné stránce (na betlému pracoval už dříve). V roce 2006 proběhlo poslední generální restaurování betlému. Hlavním záměrem bylo vrátit původní přístřeší pro Svatou rodinu k ostatním stavbám, restaurovat figurky a stavení, obnovit koloraci krajiny a provést revizi elektroinstalace. Nejprve došlo k restaurování figurek a stavení. Figurky odpovídaly stavu po restaurování v osmdesátých letech, celkové poškození bylo drobnějšího charakteru bez většího nebezpečí destrukce. Druhým krokem byly práce na pozadí. Byla vyjmuta jeskyně, konstrukčně komponována samostatně, což umožnilo relativně snadný zásah. Na pracích se podíleli: Jiří Čermák (Spolek českých betlémářů), Hana Čermáková, Antonín Kalcovský, Petr Štrobach a Václav Snětina.

Václav Snětina, Betlém v naší bazilice