Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Salvátor znamená latinsky Spasitel, Nejsvětějším Salvátorem je tedy míněn Ježíš) je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů, Klementina. Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dříve též plnil úlohu hlavního jezuitského chrámu v Čechách. Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě. Vchod se nachází bezprostředně před Karlovým mostem, na adrese Křižovnické náměstí 4/1040.
Evangelický chrám u Salvátora se nachází na pražském Starém Městě mezi Salvátorskou, Kostečnou a Dušní ulicí nedaleko od Staroměstského náměstí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Byl postaven na dvoře, který pro německý evangelický sbor koupil 5.února 1610 Jáchym Ondřej Šlik. Evangelíci zde plánovali postavit kostel, faru, školu i gymnázium. Základní kámen ke stavbě kostela byl položen 27.července 1611, stavitelem byl Johann Bartholomeus zu Christoffen, někdy jsou jako stavitelé považováni i Jan Dominik de Barifis nebo Giovanni Maria Filippi. Hrubá stavba byla dokončena asi v roce 1612, celkově byl kostel dokončen v roce 1614 (i když podle pramenů se zdá, že neměl průčelní věže), vysvěcen byl v říjnu téhož roku.
Po bitvě na Bílé hoře byl konfiskován (Jáchym Ondřej Šlik byl v roce 1621 popraven) a v roce 1624 předán pavlánům, kteří jej zahrnuli do svého kláštera u sv.Salvátora, oproti jiným konfiskovaným protestantským kostelům ale není doložena žádná přestavba. Později byly pravděpodobně postaveny věže, poprvé je zmiňuje zpráva z roku 1689, podle které byly zničeny požárem. Zdá se, že stavba věží může souviset s pracemi na klášteře datovanými k roku 1686. Po požáru pavláni kostel obnovili, ale severní věž asi neměla střechu a je možné, že ji zničil další požár v roce 1754. Dodnes se dochovala pouze jižní věž, vrcholně barokně upravená (úprava z 2.čtvrtiny 18.století).
Klášter pavlánů byl zrušen v roce 1796 a přešel i s kostelem k mincovnímu úřadu a z kostela se stala mincovna. Původní mramorová dlažba byla v roce 1804 přenesena do kostela sv.Haštala, byly zde umístěny stroje na výrobu mincí, boční lodě sloužily jako stáje. Mincovna fungovala do roku 1848, v roce 1857 byla zrušena a v roce 1863 kostel za 15 000 zl. koupili pražští evangelíci augsburského vyznání, kteří kostel renovovali a používají ho ke svým bohoslužbám. Od sloučení evangelických církví roku 1918 je kostelem staroměstského sboru Českobratrské církve evangelické. V průběhu let byl několikrát drobně opravován, v roce 1911 byly nalezeny fragmenty maleb erbů pražských měst, Jáchyma Ondřeje Šlika a dalších.

Ve 30.-50.letech 18.století v kostele příležitostně kázal i jiráskovský protireformační archetyp Antonín Koniáš. Mezi lety 1805-1819 zde byl univerzitním kazatelem Bernard Bolzano. Na varhany zde v 80. letech 18. století hrával Jakub Jan Ryba. V roce 1950 se zde pastoraci vysokoškolské mládeže věnoval Oto Mádr.
V přilehlé koleji působil mj. misionář Karel Slavíček, pozdější biskup František z Ditrichštejna, Tomáš Pešina z Čechorodu, světec Jan Sarkander, ale i obrozenec Josef Dobrovský. Po sametové revoluci v kostele působili mj. kněží Aleš Opatrný (1990–1991), Jan Jandourek (1993–1995) a Milan Norbert Badal OP (1995–1996).
V únoru 1990 byla v kostele obnovena duchovní správa pro studenty, v říjnu roku 2004 tu byla založena první akademická farnost (jako personální farnost) v Česku pro pastoraci studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol a jejich rodinných příslušníků. Rektorem kostela (od roku 1990) a farářem akademické farnosti (od roku 2004) je Tomáš Halík. Jako farní vikáři (kaplani) zde působí Marek Vácha, Jan Regner a Petr Vacík, jako titulární varhaník a regenschori Robert Hugo a varhanice Eva Bublová.

www.wikipedia.cz

Betlém
Základem betlému je dílo řezbářské dílny Jana Procházky z Příbrami. Kvalitní práce je doplněna několika sádrovými figurami. Jesle jsou stavěny na mensu postranního oltáře bez architektury. Zajímavá je postava pastýře s troubou. Je připomínkou štědrovečerního vytrubování na Příbramsku. Betlém byl vytvořen asi na počátku 20.století. Dílna Jana Procházky zhotovila hodně podobných betlémů, v Praze je však tento asi jediným. Sídlem firmy byla Příbram, č.208–III., u Svaté Hory. Zakladatel firmy byl Jan Procházka (1854–1944), v živnosti pokračovali synové Emanuel a Josef. V kostele sv.Klimenta, předchůdci dnešního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu jezuité postavili pravděpodobně v roce 1562 první betlém v Čechách. Ten se však bohužel nedochoval.
Základem betlému je dílo řezbářské dílny Jana Procházky z Příbrami. Kvalitní práce je doplněna několika sádrovými figurami. Jesle jsou stavěny na mensu postranního oltáře bez architektury. Zajímavá je postava pastýře s troubou. Je připomínkou štědrovečerního vytrubování na Příbramsku. Betlém byl vytvořen asi na počátku 20. století. Dílna Jana Procházky zhotovila hodně podobných betlémů, v Praze je však tento asi jediný. Sídlem firmy byla Příbram, č. 208 – III., u Svaté Hory. Zakladatel firmy byl Jan Procházka (1854–1944), v živnosti pokračovali synové Emanuel a Josef.

www.krestanskevanoce.cz