Kostel sv.Josefa na náměstí Republiky byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1900 Gerhard z Questenberku. V letech 1636 – 1653 stavitel Melichar Mayer postavil vedle kláštera kostel ve stylu pozdní renesance. Na čelní stěně je freska sv.Josefa, Pěstouna Páně. Pod ní, nad vchodem do kostela je umístěn erbovní štít Gerharda z Questenberku.
Jednoduchá obdélníková stavba s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv.Judy Tadeáše a dvou andělů. Svatý Juda Tadeáš byl jeden z dvanácti apoštolů – ochotný a schopný pomáhat nejpotřebnějším – pomocník v nouzi. Každý den sem směřují věřící i nevěřící s prosbami, poděkováním, svíčkami a květinami. Kostelu se také někdy lidově říká U Tadeáška. V nikách situovaných do náměstí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Serafínského od Františka Preisse.
Vnitřní vybavení je prosté. Oltáře pocházejí převážně z pozdně barokní doby. Obrazy na bočních oltářích sv.Antonín a sv.Felix jsou od Karla Škréty. Nástěnnou malbu vytvořil František Duchoslav v roce 1862. K lodi kostela při pravé straně přiléhá boční kaple zasvěcená Panně Marii. V klenbě jsou zazděny dvě dělové koule na připomínku pruského obléhání Prahy v roce 1757.
V sousedství byl nově vybudován klášter - Řeholní dům sv. Josefa (Klášter kapucínů Praha-Nové Město).

www.wikipedie.cz

Betlém
Betlém kapucínského řádu je řezbářské dílo připisované rodině pana Josefa Chocholy (1866-1918) z Příbrami, který se později přestěhoval do Prahy na Smíchov. Zmiňuje se o něm již páter Josef Procházka ve své knize "O Betlémech". Řezbářství se v rodině dědilo z generace na generaci, a stejně jako křestní jméno Josef. Jesličkové figury řezali i synové Josef (třetí generace), Adolf i Václav. Právě Václavovi připisuje zmíněné jesle muzejní pracovnice Drahomíra Daňkovská. Z kusých dokumentů vyplývá, že chudá řezbářská živnost byla rodinným podnikem. Právě proto už dnes nelze jednoznačně určit skutečné tvůrce.

www.krestanskevanoce.cz