Betlém z kostela sv.Václava (Smíchov)

Po válce s Prusy r.1866 bylo rozhodnuto vystavět na Smíchově nový, velikosti obyvatelstva přiměřený chrám. Tato myšlenka dosáhla velkého ohlasu u pražského arcibiskupa kardinála Schwarzenberga a na jeho přání byl již dříve vytvořený kostelní výbor ještě rozšířen. Tento výbor zhotovil plány a rozpočty a zahájil svoji činnost s velkou energií. Roku 1875 postoupila Praha patronát obecnímu zastupitelstvu města Smíchova, což se stalo mimo jiné i proto, aby měl výbor volnější ruce při stavbě basiliky. Celkem se tak sešlo 180 730 zlatých, čímž byla stavba kostela zajištěna. Obecní zastupitelstvo samo vykoupilo parcelu pro stavbu za 43500 zlatých a parcelu pro místo kolem chrámu za 56500, celkem tedy za 90 000 zlatých. Místo bylo zvoleno naproti městské radnici, v bývalé zahradě hraběte Buquoye.
18.dubna se započalo se stavbou chrámu podle plánů, které vypracoval architekt Ant. Barvitius. Stavbu základů vedl Josef Linhart ze Smíchova a Vilém Midle, zdi a vršek stavitelé Stark a Gregor. Stavba, kterou řídil A.Duchoň za dozoru stavebního odboru v čele s purkmistrem K.Dimmerem, pokračovala tak rychle, že už dne 18. září 1881 mohl být slavnostně položen základní kámen. Roku 1885 byl kostel dostavěn a byl zasvěcen sv.Václavovi. Dne 26.září sem byly slavnostně přeneseny sv. ostatky. Druhý den sem přišli pražský arcibiskup František hrabě Schönborn s biskupem budějovickým Dr. Martinem Říhou a světícím biskupem pražským Karlem Schwarzem a některými kanovníky kapituly pražské. Po vysvěcení měl místní farář Vincenc Švehla významnou řeč. První mši zde měl vikář Hora. Od té doby se zde konají pravidelné bohoslužby a v malém kostelíku sv.Filipa a Jakuba se konaly až do roku 1891 (kdy byl zbořen) jen některé běžné obřady. Poté se stala bazilika výhradním místem pro farní bohoslužby.
Roku 1891 při příležitosti konání jubilejní výstavy v Praze navštívil kostel J.V.císař František Josef I. Roku 1897 navštívil chrám místodržitel království českého Karel Coudenhove a přední místodržitel český hrabě František Thun. 28. června 1890 zde byla konána první primice, kterou zde měl Coelestin Pastor. Druhou primici zde měl Alois Hejduk dne 18.července 1897 a třetí Josef Vojáček 25.července 1897.
Vnitřek kostela tvoří hlavní loď, na niž navazují dvě lodi postranní, oddělené každá čtyřmi velikými sloupy, obě postranní lodi jsou ukončeny 50 m vysokou věží. Vnitřek je bohatě vyzdobený.