Vrchlabí, zámecký park
PAVEL TRYZNA začal řezat ve svých 53 letech. Začínal s jednou běžnou dřevorubeckou pilou. Tím byly možnosti složitostí
dřevořezeb velmi omezené. O Krkonošském pohádkovém betlému snil již několik let, ale pustit se do jeho výroby mohl až
letos (2016) v dubnu, a to díky náhodě. Setkal se s člověkem, kterého řezbařina zajímala a při povídání došlo i na sen o
Krkonošském pohádkovém betlému. No a když Roman Fischer nabídl Pavlu Tryznovi, že ve Vrchlabí vlastní firmu, kde je dost
místa i technického zařízení včetně přístřešku, kde by se tento sen mohl zrealizovat - začalo se a betlém se začal rodit.
... Osnovu Krkonošského pohádkového betlému, počet soch, jejich vzhled, charakter, náladu a tvar chaloupky jsem dělal podle
toho svého řezbářského snu. Jak jsem se již zmínil, nejvíce mě pomohl můj mecenáš pan Roman Fischer, a to ať to byl
bezplatný pronájem prostoru nádvoří, přístřešku, použití techniky, zajištění dřeva, tak i výroby stabilizačních ocelových
křížů pod sochy a mnoho dalšího.
Též mi moc pomohli pánové Patočkové z Podhůří se svojí technikou. Když jsem potřeboval např. přemístit sochy nebo klády,
tak přijeli a zadarmo se svými stroji udělali, co bylo potřeba. Stávalo se mi, že mě tam navštívili neznámí lidé, kteří se
někde doslechli o vznikajícím pohádkovém betlému a sami od sebe mi přispěli na nákup benzínu, olejů, řetězů atd. Za všechny
musím zmínit alespoň paní Greplovou, Hrdinovou, Schuserovou, Procingerovou a pana Jiřího Kulhánka a Fr. Havlíčka.
Zvláštní poděkování patří firmě Still pana Cermana ze Studence. Po celou dobu 8 měsíců mi bezplatně servisoval pily a
přispíval mi i materiálem.
z rozhovoru s Vladimírem Jindrou z Kulturního domu Střelnice