Betlém pana Havránka u domku ve Zruči u Plzně

Venkovní betlém mohou obdivovat kolemjdoucí u domu Martina Havránka ve Zruči-Senci nedaleko Plzně. Každý rok ho amatérský "řezbář" rozšiřuje o další vlastnoručně vytvořené figury. Nejsou však vyřezané ze dřeva, jak by se mohlo zdát, ale ze stavebních tvárnic.
"Někdo z nich staví domy. Já z nich dělám postavy do betléma. Aby vydržely co nejdéle," říká Havránek. Postavu nebo zvíře nejprve nahrubo vyseká a vyřeže z tvárnice, natáhne ji fasádním lepidlem a vybrousí dohladka. "Obličeje a ruce, které mají být hladší, natahuji akrylovým tmelem. Ten pak také ještě brousím," popisuje elektrikář Martin Havránek. Pak teprve může figury začít barvit. Nejprve základní, bílou barvou a poté dalšími. Na závěr je ještě třikrát lakuje, aby odolávaly mrazu a sněhu.
Dohromady jich už má v betlémě na pětadvacet. Až na Ježíška a letošní přírůstek, babku s kozou, všechny vyrobil z několika tvárnicových kusů. "Jsou totiž vyšší a delší než 60 centimetrů - tedy než kolik měří klasická tvárnice," vysvětluje Martin Havránek. Například na valacha stahujícího dřevo z lesa spotřeboval tvárnice dvě a k tomu ještě jednu příčkovku. Na mlynáře, poustevníka, ponocného a letošního kominíka zpracoval vždy jednu na tělo a další kousek na hlavu. Stejně tak i na sedláka a selku. Ti sice na první pohled vypadají jako plzeňští - například selce sedí na hlavě bílý čepec zvaný holubice. Ve skutečnosti ale na sobě mají kroj senecký.
"Není původní. Vymysleli jsme si ho. Chodíme v něm třeba koledovat na Velikonoce nebo ho nosíme v květnu o pouti," vypráví muž, který se s několika místními snaží zachovat lidové tradice. Svoje místo si mezi nimi velmi rychle našel i jeho betlém. Hned druhý rok se při jeho otevření o první adventní neděli sešlo několik desítek dětí a dospělých. "Teď už ho spouštíme se živou hudbou, s dětskými muzikami," vypráví Martin Havránek.
Až do loňské zimy stával betlém venku před domem. Letos (2023) poprvé jsou postavičky v suchu, pod přístřeškem. Havránkovi ho postavili poté, co loni museli figury dennodenně vyprošťovat ze závějí sněhu, aby byly vždy na pátou večer připravené na představení. Potichu ale není betlém ani během dne. Každou čtvrt hodinu zacinká zvon. A pravidelně po deseti minutách buší kováři do kovadliny.