Pašijové kostelní betlémy
Tradice pašijových betlémů se zachovává především v Bavorsku a Rakousku. Opakovaně jsou vydávány reprinty starších pašijových
betlémů (Erwin Holzbaer, Philipp Schumacher(1866-1940)), ale především jsou pašijní betlémy stavěny v postní době v kostelích. Některé kostelní
betlémy představují rozsáhlá umělecká řezbářská a krajinářská díla. Setkat se můžete také s pouličními instalacemi figurálních skupin
(Vídeň). Řezbářské dílny specializující se na křesťanskou tématiku (Italie) nabízejí jednoduché pašijové scény (ukřižování) a také
příslušenství pro stavbu krajiny křížové cesty nebo Getsemanské zahrady.
Tradice pašijového betlému urazila dlouhou cestu. V 18. a 19. století byla scéna velikonočního betlému rozšířená. Později byla ve střední a západní
Evropě téměř úplně zapomenuta. Postupně ale betlémáři se vracejí k tomuto obtížnému tématu a vytvářejí scény pašijových betlémů, které přibližují
Ježíšovo utrpení bližšímu zájemci, zejména v kostelech. Vyobrazení různých etap v historii utrpení vyžaduje kromě uměleckých dovedností
také ochotu intenzivně zpracovat smutné a kruté scény. V některých komunitách jsou vytvořeny velikonoční betlémy vytvořené za účasti mnoha
členů komunity v dlouhodobých projektech. Postní betlém je také rozšířený v jižní Evropě.
Velikonoční betlémy jsou obvykle relativně velké kvůli hustotě biblických příběhů. V závislosti na verzi jsou některé scény z příběhu utrpení vynechány.
Velikonoční betlémy obvykle začínají útěkem do Jeruzaléma na Květnou neděli. Poté následuje Zelený čtvrtek, kdy se Ježíš modlí v getsemanské zahradě
a Jidáš se u římských vojáků objeví, aby Ježíše zradil. Ukřižování na Velký pátek zabírá ve velikonočním betlému velký prostor. Uzavřenou hrobku lze
většinou vidět také na Bílou sobotu, než se ženy před otevřenou hrobkou na Velikonoční neděli stanou zázrakem vzkříšení. Nechybí ani rozhovor mezi
vzkříšeným Ježíšem a učedníky. Některé velikonoční betlémy také ukazují, jak Ježíš stoupá do nebe.
Mezi další scény patří Poslední večeře, Bičování Ježíše, zajetí na Olivové hoře a Ježíšovo odsouzení. Betlémáři, kteří si troufají vytvořit událost Narození,
se obvykle přísně drží biblické šablony a zdobí své postavy spoustou fantazií, aby události vykreslili co nejvíce realisticky.
Kromě Ježíše v různých stádiích jeho utrpení patří k postavám betlémů také Ježíšovi učedníci. Mezi nejdůležitější postavy v mnoha velikonočních betlémech
je Jidáš a Jan. Neměli by chybět římští vojáci, Maria Magdalena a další ženy u hrobu, lidé, Pilát Pontský a obyčejní lidé. Zcela jsou vynachána různá zvířata.
Kostelní pašijové betlémy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sv.Petr a Pavel (Götzens) |
sv. Kříže (Zirl) |
Basilika Mariazell |
sv. Michael (Mering) |
sv. Otmas (Mödling) |
sv. Agnes (Klaus) |
sv. Johannes (Imst) |
sv. Ulrich (Eberstalzell) |
Spasitel (Lustenau) |
Pašijové betlémy betlémářských spolků
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fastenkrippe im Eggelsberg |
Fastenkrippe im Bad Goisen |
Hanz Sichel Passionkrippe |
Fastenkrippe im Leibnitz |
Fastenkrippe im Linz |
Fastenkrippe im Marienheim |
Krippe im Oberes Invertel |
Fastenkrippe im Kitzbühel |
Fastenkrippe im Spandau |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fastenkrippe in st.Barbara |
Fastenkrippe im Stif Stams |
Fastenkrippe in st.Peter |
Fastenkrippe in Telfs |
Krippe in Klaus Kirche |
Krippe im Tirol Althofen |
Krippe im Tirol Thaur |
Fastenkrippe im Waldsee |
Fastenkrippe im Wörgl |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fastenkrippe in st.Johann |
Fastenkrippe in Wien |
Fastenkrippe in Regen |
Krippenfreude in Pinkafeld |
Krfreude in Tirschenreuth |
Krippenfreud in Wien |
Fastenkrippe Zeil am Main |
Fastenkrippe-M.Priester |
Fastenkrippe-A.Roland |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fastenkrippe in st.Moritzen |
Fastenkrippe in st.Ulrich |
Fastenkrippe in Güssing |
Krippenfreude Styer |
Krippenfreude Zilertal |
Fastenkrippe in Innsbruck |
Lama Asabtani |
Krippe in Schnitzerstübchen |
Fastenkrippe in Voralberg |
© 2020 Vladimír Plecháč, GComp
|