Vánoční betlémy

Tradice jesliček    České papírové betlémy    Zahraniční papírové betlémy    Autoři papírových betlémů    Kostelní betlémy    Venkovní betlémy    Z výstav betlémů  

titulek

Zpět

Zamyšlení nad betlémy

Domnívám se, že počátky tvorby betlémů souvisí s potřebou zpřístupnit a názorově doložit život Ježíše Krista prostému lidu věřících (i nevěřících), kteří ve své většině byli negramotní. Myslím, a ze svých zkušeností vím, že pod pojmem betlém si mnoho lidí představuje pouze vánoční a tříkrálovou scénu. Jisté však je, že betlémy začínají tzv. adventní variantou, kdy Josef s Marií putují krajinou od Nazaretu do Betléma a hledají nocleh. Tato scéna je zpodobněna tak, že do krajiny s pasoucími se stády ovcí a krav, která hlídají pastýři, přichází Josef a Marie (zpravidla na oslu) a hledají nocleh. Každý den po adventu se postavy Josefa a Marie přibližují ke stáji (zbořeništi nebo Davidovu hradu a pod.). Scéna a adventní betlém končí večer 24.prosince, kdy se dle tradice před Štědrověčerní večeří, nebo až před odchodem na Půlnoční mši, vkládá do jestlí narozený Ježíšek a přichází adorující pastýři a ostatní lidé poklonit se Dítěti. Na tři krále dochází k obměně adorujících pastýřů za tři krále a komonstvo. Tím pro většinu laiků asi končí sestava betlémů a i v některých kostelích betlémy již mizí. V převážné většině kostelů však můžeme betlémy spatřit až do 2. poloviny února, do Hromnic.

Touto částí Chronologického cyklu zpravidla končí obecné povědomí lidí o betlémech a s tím i převážná většina betlémů.

"Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala". Tato scéna se vyskytuje převážně v betlémech zahraničních (italských, bavorských, německých atd.). Jsou však i u nás oblasti (např Ústí nad Orlicí), kde se staví a do dneška tvoří (např. Jiří Knapovský) betlémy hromniční, znazorňující Ježíše (kterého přinesli do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina) po uplynutí dnů jejich očisťování podle zákona Mojžíšova. Uprostřed betlému stojí Simeon mající v náručí Ježíška spolu s prorokyní Annou, dcerou Fanuelovou, z pokolení Ašerova. Po stranách pak Josef vedle Simeona drží dvě hrdličky (nebo holoubata), aby je obětovali podle ustanovení zákona. Na druhé straně pak vedle Anny stojí Panna Marie. Zadní část betlému tvoří interiér chrámu nebo situety města. V přední části se prochází či postávají farizeové, zákoníci i obecný lid. Jsou však i betlémy, kde obřadu oběti jsou účastni příslušníci církevní hierarchice.

Předvelikonoční období začíná Popeleční středou. Po ní následuje šest postních nedělí končící nedělí květnou, kdy začíná tichý, pašijový týden. Přiznávám, že nevím, kdy se začíná se stavbou betlémů, znázorňující velikonoční scény od Květné neděle po ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsem přesvědčen o tom, že i když se pro tyto problémy užívá více názvů, např. velikonoční, ale i postní či pašijové, vždy se jedná o znázornění posledních dnů Ježíše Krista. Posledních dnů, od vjezdu Ježíše na oslíku do Jeruzaléma na Květnou neděli, poslední večeři Páně, modlitbu v Getsemane na Olivové hoře (v getsemanské zahradě), zatčení, výslech Ježíše před radou, jeho odsouzení Pilátem, po ukřižování na místě zvaném Golgota, což v překladu znamená "lebka".

Překrásně je celý cyklus znázorněn v postních jeslích z Götzenu od George Hallera (1772-1838). Dějiny utrpení Krista namalované na kartonu se skládají ze 158 vyobrazení. Rolník Alois Knoll tyto jesle věnoval Götzenské farnosti. Jesle jsou od roku 1912 každoročně v postní době vyvstavovány v kostele v Götzenu. Sdružení betlémářů v Telfsu vydalo s laskavým svolením faráře Franze Schranze v roce 1995 tyto jesle na 4 arších jako vystřihovánku, pro které bylo vybráno 92 vyobrazení. Škoda, že součástí těchto archů jsou pouze osoby bez kulis tvořící pozadí scény.

Dalším z papírových postních betlémů (Fastenkrippe aus Tirol) je např. betlém od Philippa Schumachera (1866-1940), který vydalo Tyrolia Verlag, Innsbruck na dvou arších černobílých. V tomto případě jde o sedm samostatných scén. Kristus na hoře Olivetské, bičování, korunovace trnovou korunou, křížová cesta, ukřižování, hrob a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Z českých pašijových betlémů chci připomenout Ústecko-orlický betlém od Jiřího Knapovského, který však končí modlitbou na hoře Olivetské. Redakce zpravodaje SIARD (farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně) vydala v roce 1993 "Utrpení a zmrtvýchvstání Páně", kde pod jednotlivými scénami z Bible jsou citace z Písma.

Z výše uvedených příkladů je možné vytypovat pět typů betlémů a to: adventní, vánoční, tříkrálový, hromniční a pašijový.

(převzato z časopisu Betlémy a betlémáři 64 - © Ing Radko Weigner 2007)

Proč Josef II zakázal betlémy?
Betlém to je rovněž nejstarší dochovaná vánoční tradice. Je doloženo, že již v roce 1560 jezuité pro lid pospolitý postavili první betlém. Důvod byl zřejmý, postavením betlému vyřešili jezuité problém v jakém jazyce předčítat příběh narození Krista v tehdejší mnohonárodnostní Praze. Stavění betlému se pak zvolna rozšířilo do většiny našich kostelů. Farnosti se dokonce předháněly, která bude mít betlém větší a pompéznější. Čas Vánoc se tak stal místo času k zastavení a zamyšlení, časem stresující stavby betlému a řevnivosti sousedních vesnic. Půtek a závisti bylo tolik, že osvícený rakouský císař Josef II vydal v roce 1782 edikt, kterým zakázal vystavovat betlém v kostelech jako "způsob připomenutí narození Páně církve nedůstojný a přímo dětinský". Prostý lid, sedláci, řemeslníci a měšťané si však betlémy zvykli a tak je přestěhovali do svých příbytků. Ti bohatší zakoupili rozměrné kostelní betlémy, kterých figurky byly vysoké i jeden metr. Jiní se zase obrátili na známé řezbáře, aby jim vytvořili malé kopie velkých betlémů a ti nejchudší hledali možnost jak k domácím betlémům přijít co nejlevněji. A tak si v mnohých oblastech začali učitelé, studenti i vyučení malíři přivydělávat kreslením betlémů na papír nebo na lepenku, které se pak vykrojovaly nebo si je sami zákazníci vystřihli. Tak někdy kolem roku 1790 vznikly první papírové betlémy na našem území.

Průmyslové betlémy
A nebyli by to čeští podnikatelé, aby nezachytili rostoucí poptávku po papírových betlémech. Na přelomu 18. a 19. století byly již v Praze průmyslově tištěny vystřihovací betlémy, tzv. jesličkové archy. Tyto byly původně tištěny technikou mědirytu jako černobílé a byly kolorovány ručně. Později se jejich výroba přesunula do litografických dílen, které záhy zvládly i barevný tisk. Výtvarná úroveň papírových jesličkových archů byla kolísavá. Určitým jednotícím prvkem se stal návrh papírového betlému od významného vídeňského malíře ze spolku Narazénů Josefa Füricha. Ten prý nakreslil na sedm set figurek, které pak jeho následníci kopírovali. Betlémy byly tak plné figurek osmanských Turků, janičárů na koních, velbloudech a dokonce na slonech. Celá scénografie byla soustředěna kolem jeskyně pod polozbořeným hradem krále Davida, s Josefem a Marií sklánějícími se nad jesličkami s malým Jezulátkem zabaleným v pleně. Nechybí samozřejmě oslík a volek. K jeskyni spěchá kromě třech králů z východu i nesčetné množství různých postav v orientálních kostýmech. Nad jeskyní nesmí chybět kometa zvaná "betlémská hvězda" a mluvící páska s nápisem "Gloria in excelsis Deo". Papírových betlémů a jesličkových archů tohoto typu se určitě vyrobilo možná i několik milionu kusů a je s podivem, že do dnešních dob se jich zachovalo tak málo.

Návrat folklóru
Po vzniku Československa se postupně začíná měnit forma vystřihovacích betlémů. Pozadí začíná připomínat českomoravskou krajinu, budovy vycházejí z lidové architektury a postavy jsou oblečeny do národních krojů. Takový betlém připravil Josef Kaplický v jižních Čechách nebo Václav Chmelíček v Plzni. Nejkrásnější a nejoblíbenější vystřihovací betlémy však připravili nejznámější malíři své doby. Kdo by si nepamatoval na betlém Mikoláše Alše, s desítkami figurek oblečených snad do všech krojů od Aše až po Podkarpatskou Rus. Nebo jesličkový arch Marie Fischerové-Kvěchové, který byl doplněn i o Kecala z Prodané nevěsty nebo o českého Kašpárka. Civilně oblékl své figurky Josef Lada a umístil svůj betlém do okolí svých rodných Hrusic. Josef Wenig se zase inspiroval velkými postavami našich národních dějin a mezi klanějícími se králi poznáme i Jiříka z Poděbrad. Těchto betlémů se zachovalo hodně, vycházely desítky let v mnoha nákladech a tak je těžké určit, které je to první a nejpůvodnější vydání, které korigoval sám autor.

Milo Burdátš, © Naše Rodina 1999


© 2013 Vladimír Plecháč, GComp