Kostel Nanebevzetí Panny Marie Na místě dnešního kostela původně stál kostel Panny Marie, vybudovaný v přechodném románsko-gotickém stylu. Kostel náležel ke klášteru augustiniánek, zv. herburské panny, který byl - jako jeden z prvních klášterů v Brně - založen roku 1240. Tento klášter později zanikl a jeho budovy roku 1578 převzali jezuité, povolaní do Brna roku 1570. Jezuité nahradili středověký konvent monumentálním, avšak architektonicky nenáročným souborem kolejních budov, ve kterých byl mj. umístěn řádový noviciát. Po zrušení řádu roku 1773 sloužil tento stavební komplex jako kasárna a roku 1904 byl zbořen. Zachoval se z něj pouze raně barokní portál, který je dnes umístěný v Mozartově ulici za kostelem. Současný manýristický kostel byl postaven v letech 1598 až 1602. V polovině 18. století se přistoupilo k obnově jeho interiéru. Klenba byla opatřena freskovou výzdobou a původní zařízení doplnily, případně nahradily, nové oltáře. Na konci 2. světové války byl kostel značně poškozen při bombardování a v letech 1945-52 prošel náročnou opravou. Po roce 1989 se správy kostela opět ujali jezuité. Od té doby v kostele probíhají další opravy. 29.června 2014 byly v kostele vysvěceny nové varhany švýcarské firmy Mathis.

Jezuitský kostel je pozůstatkem monumentální jezuitské koleje, která byla zbořena na počátku 20. století. Jezuité přišli do Brna již roku 1578. Svou kolej zde budovali více jak půl století, od roku 1582 až do 60. let 17.století. V tomto rozlehlém komplexu budov bylo umístěno mj. gymnázium a seminář pro chudé studenty, ale především noviciát české jezuitské provincie, díky kterému se brněnská kolej těšila v rámci celé provincie zvláštní vážnosti. Vlastní kostel byl postaven během čtyř let a vysvěcen byl 22.září 1602 olomouckým biskupem Františkem kardinálem z Dietrichsteina.
Na hlavním oltáři kostela najdeme obraz Nanebevzetí Panny Marie, namalovaný roku 1735 Felixem Antonem Schefflerem, který je rovněž autorem dalších oltářních obrazů a nástěnných maleb v chrámu. Nad svatostánkem je vyzdvižena kopie milostného obrazu Panny Marie Sněžné (Salus Populi Romani) z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě, kterou podle legendy brněnskému noviciátu daroval třetí generál řádu, sv. František Borgia a do Brna ji přinesl sv. Edmund Kampián, tehdy člen brněnského noviciátu.
Plochu kleneb kostela pokrývá fresková výzdoba. V presbytáři a hlavní lodi jsou to výjevy s mariánskou tématikou (Korunování Panny Marie a Panna Marie jako Královna nebes). Výjevy v bočních lodích se většinou tématicky vážou k zasvěcení bočních oltářů (v severní boční lodi je znázorněn mj. sv. Ignác z Loyoly, jak roznáší plamen Kristovy víry do čtyř světadílů a Uctívání Madony; v jižní lodi je vyobrazen mj. Sv.Jan Nepomucký před králem Václavem). Kaple sv. Františka Xaverského je vyzdobena výjevy z misijní činnosti tohoto světce. V Mariánské (někdejší Dušičkové) kapli je znázorněna nebeská blaženost a věčné zatracení podle Bible (Zj 22, 4).
Z vnitřního vybavení chrámu je zvláště významný velký pozdně gotický kříž, pozdně renesanční chórové lavice, cyklus osmi obrazů s výjevy ze života Panny Marie (práce benátského malíře Baldissera d´Anna) a raně barokní kostelní lavice. Boční oltáře a kazatelna pocházejí z doby celkové pozdně barokní úpravy interiéru kostela ve 40. letech 18. století.
V kryptě kostela nalezl místo svého posledního odpočinku ct. Martina Středa SJ, význačný rektor brněnské koleje, několikanásobný provinciál a statečný obránce Brna za švédského obléhání města roku 1645. Jezuitským noviciátem a kolejí prošla řada významných osobností, jako např. řádový historik P. Bohuslav Balbín, zakladatel slavistiky P. Josef Dobrovský, misionář a botanik Jiří Josef Kamel či matematik P. Jakub Kresa. V brněnském noviciátě byli formováni také někteří významní jezuitští mučedníci – sv. Edmund Kampián, sv. Jan Ogilvie, sv. Melichar Grodecký a sv. Štěpán Pongrácz. 19.3.1609 přijal v jezuitském kostele jáhenské svěcení bl. Jan Sarkander.
Po zrušení Tovaryšstva patřil kostel v letech 1783–2002 armádě. Od roku 1783 sloužila kolej jako kasárna a v rámci asanace a nové výstavby města byla roku 1904 zbourána. Vlastní kostel byl koncem 2. světové války byl při náletu na Brno v listopadu roku 1944 silně poškozen - především kůr a chrámová loď, které byly zasaženy bombami. Díky rozsáhlým rekonstrukcím se kostel podařilo zachránit.
Nejnovější památkou kostela je zvon ct. Martina Středy, který byl požehnán Svatým otcem Benediktem XVI. při jeho návštěvě Brna 27.9.2009 a ve věži kostela slavnostně zavěšen 11.11.2009.

Betlém
Historie: Po náletu v listopadu roku 1944 byl jezuitský kostel včetně jeho umělecké výzdoby a vybavení velmi silně poškozen a následně v letech 1945-52 rekonstruován. Současný betlém tedy pochází z doby brzy po válce. Od 90. let 20.století spravuje kostel Nanebevzetí Panny Marie opět jezuitský řád.
Popis: Betlém je tvořen dekorativním pozadím, které je doplněno malovaným obrazem znázorňujícím krajinu kolem Betléma. Sádrové figury darovali jednotliví farníci a představují Svatou rodinu, pastýře a Tři krále. Původně byl součástí betléma větší počet figur, některé však byly v minulých letech odcizeny.