Křížové cesty
Šíření křesťanství a znalosti evangelia vzbuzovalo od prvopočátku u křesťanů touhu i zvědavost poznat místa Ježíšova života, smrti a vzkříšení. Od 4. století
jsou doložené poutě křesťanů do Svaté země. Dochovaly se tzv. Poutnické knihy – zápisky a poznámky gramotných poutníků, v nichž lze nalézt důležité dobové popisy
a hodnocení situace ve Svaté zemi. Lze vysledovat, že už v 5. století poutníci navštěvovali místa pašijových událostí, modlili se a pořádali procesí s rozžatými
svícemi v rukou.
K vykonání poutě z Evropy na Blízký Východ koncem starověku a v raném středověku bylo potřeba odhodlání, pevné zdraví, dostatek financí a nezávislost. Většina
obyvatel té doby neměla volnost pohybu, poněvadž byla nevolnictvím vázána ke své vrchnosti. Svatý Petronius, biskup z Bologne, vyšel prostým lidem vstříc a to
tak, že dal ve své diecezi postavit napodobeninu Božího hrobu i dalších míst a včlenil je do terénu tak, aby nechyběla ani hora Golgota. Po něm stavěli repliky
i jinde. Takto dostupná jeruzalémská místa byla vděčně přijata a hojně navštěvována. Poutníkům byly nabídnuty rozmanité formy pašijových pobožností např. K sedmi
krokům Spasitelovým nebo K sedmi Spasitelovým pádům.
Do budování napodobenin svatých míst se později pustili i méně majetní lidé. Stavby se začaly zmenšovat na úroveň kapliček či pouhých sloupů. Rovněž vzdálenosti
mezi místy se postupně zkracovaly. Pod vlivem františkánů se cyklus křížové cesty později rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy, v Německu od konce 15. století,
kde měla Křížová cesta tradičně pouze sedm zastavení. Na Moravě a v Čechách je nejstarší křížová cesta na Svatém kopečku u Mikulova (od 1623), kde ji dal stavět
kardinál František Dittrichstein. Od doby kolem roku 1600 už mívala křížová cesta tradičních čtrnáct zastavení, i když se můžeme setkat i s jiným počtem, např.
29 zastavení ve Starém Hrozňatově u Chebu (tzv. velká křížová cesta) nebo 25 zastavení křížové cesty v Římově či až 100 zastavení a kaplí křížové cesty ve Vambeřicích.
V roce 1731 konečně papež Klement XII. uznal tradičních františkánských čtrnáct zastavení za závazné pro celou katolickou církev a jeho nástupce roku 1746 je obdařil
plnomocnými odpustky. Do té doby cyklus křížové cesty nalezneme v českých katolických kostelech jen sporadicky, od druhé poloviny 18. století se ovšem začínají
objevovat v městských chrámech a v 19. století došlo k jejich masovému rozšíření i do venkovského prostředí. Někde se ke čtrnácti zastavením neformálně přidává ještě
patnácté, zobrazující prázdný Ježíšův hrob.
V roce 1073 obsadili Svatou zemi muslimové, což křesťanský poutní ruch vážně narušilo. O to větší pozornosti se začala těšit evropská jeruzalémská místa. Ve 14. století
byly křesťanské svatyně v Palestině svěřeny františkánům, přesto byli křesťané na území Osmanské říše spíše trpěni než vítání.
Na konci 17. století papež Inocenc XI. udělil františkánům výsadu zřizovat křížové cesty spojené s plnomocnými odpustky jako při pouti do Jeruzaléma. Podobně se
zachoval papež Benedikt XIV., když v roce 1746 rozšířil plnomocné odpustky na křížovou cestu instalovanou se souhlasem diecézního biskupa v kostele, kapli nebo
v terénu pod širým nebem.
Křížová cesta v přírodě bývá zbudována jako řada výklenkových kaplí nebo božích muk a vede často do kopce. V nejvyšším bodě je umístěn kříž jako 12. zastavení a
zbývající dvě zastavení jsou poblíž.
Křížová cesta v kostele je nejčastěji ve formě obrazů nebo basreliéfů. Ve farních kostelech Římskokatolické církve je křížová cesta předepsána liturgickou normou.
14 zastavení kžížové cesty
| I zastavení - Ježíš je odsouzen |
II zastavení - Ježíš přijímá kříž |
III zastavení - Ježíš padá poprvé pod křížem |
IV zastavení - Ježíš se setkává s Marií |
V zastavení - Šimon pomáhá Ježíši nést kříž |
VI zastavení - Veronika podává Ježíši roušku |
| VII zastavení - Ježíš padá podruhé pod křížem |
VIII zastavení - Ježíš napomíná plačící ženy |
IX zastavení - Ježíš padá potřetí pod křížem |
X zastavení - Ježíše svlékají ze šatů |
XI zastavení - Ježíš je přibíjen na kříž |
XII zastavení - Ježíš umírá na kříži |
|
|
XIII zastavení - Ježíš je položen do klína Matky |
XIV zastavení - Ježíš je pohřben |
Zobrazení jednotlivých zastavení
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Ježíš odsouzen |
Ježíš přijímá kříž |
Ježíš padá poprvé |
Ježíš potkává matku |
Šimon pomáhá |
Veronika otírá tvář |
Ježíš padá podruhé |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Ježíš mluví k ženám |
Ježíš padá potřetí |
Ježíš svlečen ze šatů |
Ježíš přibit na kříž |
Ježíš umírá na kříži |
Ježíš v náručí matky |
Ježíš dán do hrobu |
© 2020 Vladimír Plecháč, GComp
|
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)