České papírové betlémy 1900-1948

K nejstarším dosud známým betlémovým archům v Čechách patří pravděpodobně jesličky ze sklonu 18.století od pražského rytce Jana Jiřího Balzera (1710-1799) ze slavné rytecké rodiny Balzerů. V 1.polovině 19.století na našem území působila řada rytců či nakladatelů, kteří kromě širšího sortimentu rytin, ilustrací náboženských tisků, svatých obrázků a didaktických tisků vydávali jesličkové archy, jež se však dochovaly velmi vzácně. V Praze působili František Karel Wolf (1764-1836), Petr Bohmann (1768-1817), Václav František Hoffmann (1782-1850), Josef Kopetzky (fungování firmy uváděno v letech 1828-1851), František Ržehula (1798-1869), Waclav Morak (nar. 1817), ve Vrchlabí Wenzel Langhammer (1769-1849) a další.

Teprve s rozvojem tiskařských technik, zejména se zavedením litografie, se postupně ve 2. polovině 19. století archy začaly tisknout barevně. Středoevropský trh, včetně českého, byl pak až do 20. století zaplavován jesličkovými archy německé provenience, u nichž však někdy výtvarnou úroveň a tiskovou kvalitu nahrazovala kvantita. Nejznámějšími reprezentanty této produkce byly firmy Rorbran v Magdeburgu, Kühn v Neuroppinu, Schreiber v Esslingenu, Scholz v Mainzu, existovaly i mnohé další.

Česká vydání betlémů z konce 19. století a počátku 20. století se svým výtvarným názorem přidržovala do značné míry německých vzorů, jako např. archy Hynka Fuchse a Aloise Hynka z Prahy, betlém vydavatele Lorenze z Třebíče nebo Nové české jesličky vydané J.V.Chmelíčkem v Plzni.

Zásadním předělem se stalo vydání betlému Mikoláše Alše z roku 1902, který započal éru kvalitních autorských předloh, v nichž pokračovali Josef Kaplický, Josef Wenig, Josef Lada, Marie Fischerová-Kvěchová a mnozí další umělci. Paralelně s nimi však vzkvétala i produkce rozkládacích barvotiskových reliéfně tlačených betlémů české a německé provenience, populární svou sentimentalitou a prostorovou náročností. Ve 30. letech pak nastal rozmach reklamních betlémů, jejichž autoři nejsou zpravidla známi, a jež jsou zcela typické pro české prostředí; mezi dary přinášenými Ježíškovi tak figurují výrobky propagující určitou firmu či zboží.

Mezi další velice rozšířené tištěné jesličkové archy patří betlémy reklamní. Jsou již pozdějšího data. Potravinářské, ale i ostatní firmy je dávaly na vánoce do balíků se svým zbožím jako reklamu. Takovým archem je třeba KARO FRANCOVKA, kdy Ježíšek dostává tuto proslulou kávu nejen od daráčků, ale i od třech králů. Podobné jsou i dva archy pro továrnu na mýdlo J. Otto, Rakovník z roku 1930 od malířky Marie Fischerové-Kvěchové.